Jdi na obsah Jdi na menu
 


1999 - 2001

4. ledna 1999

Hitparáda severočeských rockových skupin za rok 1998 ve vysílání Českého rozhlasu Ústí nad Labem je u konce. Led Sezelim končí v konkurenci 25 kapel se skladbou "Už toho mám dost" na 2. místě, a tak cena pro vítěze, bezplatné třídenní nahrávání ve studiu Macac, připadá teplickým The Sailing za jejich "Poslední loď". 

Leden až březen 1999

Kapela začíná pracovat velmi těžkopádně. Na zkoušky, kterých je jako šafránu, přestává docházet Milan Douda. Kapela se snaží tuto skutečnost ignorovat a pokračuje dál opět jako trio Zíka, Pech, Musil. V únoru vznikají ve zkušebně pracovní nahrávky "Song znaveného maséra", "Rybí plíce", "Ptáci", "Koleda", které by se, spolu s nahrávkami z živých vystoupení na konci předešlého roku "Veverka", "Epizoda starého muže", "Dráček" a několika novinkami, mohly stát základem nového alba. Těmito novinkami jsou v únoru "Přechodné bydliště" (song z první Musilovy studentské kapely DC Termit) a Zíkova "Kolona" v březnu, v dubnu pak nikdy nezužitkované "Brambory". V záloze jsou stále i upravené "Houby" skupiny Saze z 60. let, případně jiné převzaté skladby, hrané v raných dobách souboru, jako např. "Nebeská brána".

26. března 1999

Mecenáš albového debutu Led Sezelim "Rock Box 2", resp. písně "Už toho mám dost", podnikatel Petr Mynařík byl za záhadných okolností zavražděn. Děčínský deník přináší v článku "Dlužník z Děčína byl zřejmě ubit sekyrou" spíše spekulativní informace: "... podnikatel spolupracoval v minulosti s jistou firmou na dovozu lehkých topných olejů a soudil se s ní o šest miliónů korun. To měl být důvod jeho značné, mnohamilionové zadluženosti. Majitelka domu, kde měl kancelář, uvedla, že nájemné platil včas. Podle místních obyvatel bylo jeho zálibou hraní na výherních automatech. V pátek jej údajně navštívili vymahači dluhů, ale přišli pozdě. Kdosi je předběhl a pravděpodobně sekyrou ukončil život jednatřicetiletého podnikatele. Není vyloučeno, že pachatel nebyl sám a podnikatel se podle neověřených zdrojů bránil. Na dveřích domu, kde byl zavražděn, zůstal tajemný nápis: Mynařík. Vrátit peníze. VK". 

3. až 8. dubna 1999

Manažer Zdeněk Pěnkava spolu s Richardem Musilem pracují na přepisu veškerých dostupných analogových nahrávek Led Sezelim (první čtyři alba), Ješitného Jolana a Jany Drvoštěpové na minidisky přes zapůjčený digitální recorder od Luďka Nedvěda. Postupná digitalizace je prvním krokem k dlouho plánovanému vlastnímu profilovému CD.

Květen 1999

Při zkouškách jsou nahrány skladby "Kolona" a instrumentální "Zvuková masáž", obě z autorského pera Martina Zíky.

30. května 1999

Led Sezelim jsou po letech úspěšné reprezentace a propagace města na valné hromadě vyloučeni za banální přestupek z 1. hudebního spolku v Děčíně. Záminkou k vyloučení je tvrzení Karla Suchánka mladšího, že si Pepinno půjčil bez dovolení high-hat od skupiny Destroyself. Jako druhý důvod k vyloučení je uváděno, že nikdo z Led Sezelim se nedostavil na zrekonstruovaný proces na 3. (!) mimořádné valné hromadě za sebou (ve skutečnosti dvě byly odloženy, neboť vždy někdo z Led Sezelim byl přítomen, zatímco z Destroyself nikoliv...). Oficiální zápis z 30.5.1999, podepsaný Janem Banduričem a Milanem Suchánkem, k tomuto tématu uvádí: "Jednomyslně schváleno vyloučení skupiny Led Sezelim za prohřešek proti provoznímu řádu studia - viz zápis z VH ze 16.5.1999 a neúčast na VH. Byla stanovena lhůta 14 dní pro odvoz aparatury ze zkušebny. (Spolek děkuje za promptní vyřízení). Zároveň prosíme zástupce skupiny, aby se dostavil na příští VH odevzdat klíče od zkušebny a režie.". Kapelu to dostává do další (kolikáté už?) krize. Přichází o zkušebnu a to je i při dalších vnitřních problémech v kapele citelná rána. (Již 17. května se trio sešlo v restauraci Pošta, aby řešilo, zda vůbec pokračovat a jak. Rozhodnutí je odloženo až po odehrání Olešské kramle ´99, kam jsou už potřetí v čtyřročníkové historii festivalu pozváni). 

1. června 1999

Za úmorného třicetistupňového vedra hraje tříčlenná sestava koncert "Dne dětí" v Ústavu sociální péče Stará Oleška pro mentálně postižené děti a jejich pečovatele (celkem asi 60 posluchačů). Zatímco Led Sezelim si postaví svá fidlátka na holé zemi hřiště a hrají od 16:30 do 17:20 hodin "Song znaveného maséra", "Přechodné bydliště", "Koleda", "Ptáci", "Rybí plíce", "Epizoda starého muže", "Kolona", "Zvuková masáž", "Nebeská brána" a "Veverka", na kamionovém pódiu hraje tři hodiny country se samply skupina Alabama City z Nového Boru. Přestože se jedná o charitativní akci, obdrží Led Sezelim 300 korun za cesťák.

2. června 1999

Po "Dni dětí" na Staré Olešce se již skupina nemá kam vrátit. Aparaturu má každý složenou u sebe doma. Začíná se zkoušet improvizovaně jako v počátcích, tedy po bytech, se staženými comby, bez mikrofonů na zpěv, místo bicích jen perkusní rytmika Pepy. Ale tohle kapelu nezlomilo. Naopak, možná to v něčem jejím členům i prospělo.

12. června 1999

Euroregionální festival "Mosty - Brücken" má již svůj 7. ročník a Led Sezelim jsou po čtyřech letech opět pozváni k účasti spolu s dalšími čtyřmi kapelami. Před žalostnou návštěvou necelých 50 fanoušků zahájilo ve velkém sále děčínského Kokosu ve 20 hodin dívčí kvarteto Orca, vedené Karlem Suchánkem starším, s coververzemi písniček The Beatles. Největší kvalitu odvedla německá kapela Sussie Q, která přijela jako záskok za na plakátech ohlášené Sunlight, předvedla solidní repertoár oldies rocku 60. - 70. let. Následovaly dvě hardcorové formace, děčínští Don´t Cover Escape a sampler s basou a rytmikou používající lounští Save Guard. Pro rozevláté a roztančené zbytky lidí před půlnocí odehráli jako poslední tři členové Led Sezelim ve svém 38. koncertě za honorář 540 korun s velkou rutinou a přehledem písně "Veverka", "Song znaveného maséra", "Epizoda starého muže", "Přechodné bydliště", "Koleda", "Rybí plíce", "Blues konzumního člověka" a jako přídavek píseň "Ptáci". Jan Svoboda koncert skupiny celkem kvalitně nahrál a tak všechny skladby s výjimkou "Blues konzumního člověka" se objeví na 30. července 1999 vydané páté albové audiokazetě.

26. června 1999

Již v pátek 25. června začal 4. ročník kulturního festivalu, věnovaného mentálně postiženým dětem a mládeži v areálu Ústavu sociální péče Stará Oleška. V pátečním programu vystoupí samostatně Jana Drvoštěpová, ústečtí bluegrassoví Keep On Grass, Divadlo Obchodní akademie Děčín, písničkářka Eva Henychová, Divadlo ZŠ Povrly, Jablíčko - divadlo Hrdobec, písničkář Pepa Nos doprovázen kontabasistou Jardou Kovářem, Jakub Noha Band, Pohromadě na přehradě (Liberec), večer poezie, Swing Kids a hudební dílna Martina Zíky s názvem Žeňte je!, což je soubor perkusonistů všeho druhů. Na závěrvystoupí skupina z Nového Boru Kramářské písně. Led Sezelim, pro který má koncert zásadní význam z pohledu toho, zda vůbec budou ještě pokračovat, zahajují po poledni sobotní program a mají štěstí na skvělý zvuk i českobudějovický pár zvukařů. Na rozdíl od propadáku konkurenčního ústeckého Habráku (v Habrovicích na Ústecku), s Kramlí opět kolidujícího (zmizel hlavní pořadatel, skupiny stávkovaly, řada jich odjela, aniž by zahrály), stala se Olešská kramle ´99 místem naprosté pohody zhruba pro 300 lidí. Padesátiminutové vystoupení Led Sezelim předchází značná nervozita v nelehkém tušení zřejmě posledního společného vystoupení (v této sestavě či vůbec?). Roztržka mezi Zíkou a Musilem nastává těsně před vystoupením, neboť na celkem nevinnou narážku reagoval Richna nepřiměřeným vzplanutím, že mu kamarád leze pěkně na nervy, a ze strany Martina byla výčitka komentována strohou odpovědí: "Neboj, dnes už je to naposled...". Druhý incident nastal pak večer mezi Pepinem a Richardem kvůli rozdělení cesťáku za vystoupení ve výši 796,50 Kč. Pepinno, jako šofér vlastního auta s přívěsem, chtěl dle Richnova názoru nepřiměřených 300 korun. Richardovo chování připadá druhým dvěma možná despotické, tomu však zjevně nejde o nic jiného, než o udržení kapely při životě. Přitom hudebně podali Led Sezelim na festivalu docela slušný a standardní výkon s repertoárem stejným jako na červnovém festivalu "Mosty - Brücken" a na "Dni dětí". Tendence Martina Zíky zbavit se konečně ledsezelovského syndromu a začít dělat něco nového a jinak jsou však už příliš zřejmé.

Červenec 1999

Rozhašené vztahy ve skupině vedou k tomu, že po Olešské kramli se ani jeden ze členů dosavadního tria vzájemně nekontaktoval. Zíka podmínil své další fungování ve skupině tím, že si Pepa pořídí svoje vlastní bicí (doposud hraje od návratu do skupiny na půjčované) a prohlásil, že chce kromě toho dát dohromady reggae partu. Musil už o jiné kapele než o Led Sezelim nechce ani slyšet. Při skupině ale opět stojí zřejmě všichni svatí. Na Olešské kramli totiž padla jiskra, když přítomný fotící Míla Kliment připustí, že by s doprovodnou rytmikou Pech - Musil rád podruhé vstoupil do jedné řeky. Dlouho se však nic neděje. Z plánovaného 2. ročníku "Zahrady Pech" v Janově sejde, a tak se Richard Musil se Zdeňkem Pěnkavou vrhají na spáchání projektu, který má být složen ze současných nezaarchivovaných skladeb.

9. července 1999

Děčínský deník přináší v článku Šárky Vlčkové zcela protichůdné informace o smrti sponzora Led Sezelim, podnikatele Petra Mynaříka, než zveřejnil v březnu. Nyní se píše, že šlo patrně o sebevraždu a že příčinou smrti bylo asi předávkování pervitinem. "Na smrti toho muže nemá podíl cizí zavinění," potvrdil mjr. Oldřich Pretsch, vyšetřovatel Krajského úřadu vyšetřování v Ústí nad Labem. Zranění, která Mynařík na sobě měl v okamžiku, kdy byl nalezen mrtev (původní článek mluvil o sekyře), si podle odborníků prý způsobil sám po aplikování velkého množství drogy. Na tajemné nápisy, načmárané na jeho dveře ve chvíli úmrtí, se jaksi pozapomnělo. Podivný případ, že?

21. a 22. července 1999

V hudebním oddělení děčínské knihovny sestavují z pořízených živých i neživých nahrávek Zdeněk s Richardem audiokazetu, která má být pátým oficiálním řadovým albem skupiny a má nést titul "Nekonečné noci v hostinci U Drevokocúra". Dopoledne 21.6.1999 je poskládána napřed A-strana ze sedmi skladeb nahraných Ing. Janem Svobodou při vystoupení 12.6.1999 v děčínském Kokosu. Jsou seřazeny v tomto pořadí: "Epizoda starého muže", "Veverka", "Song znaveného maséra", "Koleda" (vše zpěv Martin), "Rybí plíce", "Přechodné bydliště" (obě zpěv Richard) a "Ptáci" (sloky zpěv Richard, refrén Martin). Sestavení a vyčištění sestřihu A-strany, která se jmenuje "Noc prvá", trvá 1,5 hodiny. "Noc druhá", tedy B-strana, se sestavuje na Zdeňkově pracovišti odpoledne po obědě ze starších i novějších nahrávek přes 3 hodiny. Ke skladbě "Kolona", nahrané při zkoušce v DDM na Letné v květnu 1999 je přihrána do úvodu úvodní znělka ze seriálu "Profesionálové" (původně skupina uvažovala, že tuto skvělou instrumentálku nacvičí a bude ji hrát). Instrumentální skladba "Zvuková masáž" je ze stejného období. Koncertní skladby "Dráček" a "Veverka II" jsou natočeny z vystoupení v Rudém domě v Jílovém 7. listopadu 1998 a zpívá je obě Milan Douda. Z tohoto pohledu se jedná o rarity. Další instrumentálka "Odposlechy for bicmen" ve stylu The Shadows je zachycením okamžitého nápadu někdy z jara 1998 (také na Letné), kde hraje Richna sólo na baskytaru a je doprovázen Gorejem a Zíkou, přimíchaný popěvek tříleté Veroniky Pechové s aktuálním hitem "Máma" skupiny Lunetic je přibližně o rok staršího data. Podivný název vznikl z věty, kterou Zdeněk Pěnkava oslovil zvukaře v Drážďanech, když jej chtěl požádat, aby bubeníkovi zapnul odposlechy ostatních nástrojů a byl přesvědčen, žemu Němec rozumí, z čehož měla parta celé roky švandu. Poslední tři skladby B-strany jsou jakési bonusy, nesouvisející s činností kapely v posledních dvou letech a byly zařazeny na album proto, aby se Míla Kliment objevil v rámci kolekce 15 skladeb alespoňjako host. Svižná rythm´n´bluesová píseň "Žízeň" na text Josefa Kainara sahá až k samým začátkům Led Sezelim. Vznikla stejně jako "Sedávám na domovních schodech" z alba "V příštím století snad..." při jam session v létě 1994 u Richarda, který zpívá a hraje na klávesy a foukací harmoniku, v jeho bytě na Starém Městě a Míla hraje na akustickou kytaru. Ze stejného prostředí je i psychadelcká improvizace s dlouhým názvem "Život jak šel aneb Není mi dobře, snad přijdu zítra - Míla", kde recitaci okamžitě vymýšleného textu doprovází na malý akordeonek ze Sovětského svazu Jana Drvoštěpová. Skladba trochu připomíná produkci známého písničkáře Václava Koubka. A další legrace, závěrečná zvonkohra s veselým smíchem dvouletého Adámka Musila v závěru nazvaná "Requiem radosti za drevokocúra", byla vytvořena speciálně pro tento sestřih ve dnech 20. a 21. července 1999, s účelem celkem jasným, dotočit zbylé místo na čtyřiašedesátiminutovém prostoru audiokazety.

27. - 28. července 1999

Richard vyrábí obal alba "Nekonečné noci v hostinci U drevokocúra".

30. července 1999

Kazeta "Nekonečné noci v hostinci U drevokocúra" vychází v den Richardových 34. narozenin v nákladu pouhých 10 kusů. V září je dle poptávky přikopírováno dalších 5 kusů.

25. září 1999

Těsně před polednem přichází v ústecké porodnici Janě a Richardu Musilovým na svět dcera Eva. Oba rodiče i malý Adam se velice radují, že se jim podařilo mít smíšený sourozenecký pár.

Prosinec 1999

Na "Nekonečné noci v hostinci U drevokocúra" vychází v časopise Rock & Pop nemastná neslaná recenze Petra Korála s hodnocením 2,5 hvězdičky, především za nevyváženost koncepce celého projektu. Korál píše: "Další porce hard rocku a rythm´n´blues od neúnavných Severočechů. S invencí je tomu u nich ovšem podobně jako u Rio Grande - také trochu jako na houpačce". Přesto se následně množí písemné žádosti od několika čtenářů o zaslání CD. O jejich realizaci se sice Led Sezelim snaží už řadu let, ale bohužel bezvýsledně, a tak zatím svým fanouškům nemohou vyhovět.

29. prosince 1999

Jelikož se Zíka od Olešské kramle do konce roku 1999 Musilovi a Pechovi neozval, schází se oba s Mílou Klimentem ve staročeské pivnici Retro 33 v Tyršově ulici v centru Děčína, kde si plácnou, že učiní ještě poslední pokus o záchranu kapely. Mají však plnou hlavu problémů. Pepa nemá bicí, chybí zkušebna, u Richarda i čas na opravdu intenzivní zkoušení. 

Leden 2000

Fyzicky sice kapela nefunguje, ale její duch tu stále je a také nikdo nahlas neřekl, že je všemu konec. Neúnavný optimista Zdeněk Pěnkava se pokouší o zavedení internetových stránek a především dělá na výrobě vlastního CD, které by mělo zmapovat celou dosavadní téměř sedmiletou dráhu skupiny.

11. února 2000

Kapela se schází (a opět!) v restauraci Retro 33 v Tyršově ulici, a to v historické sestavě Zíka, Kliment, Musil, Pech, aby osnovala zcela vážně další plány. Vše ovšem stojí a padá na neexistenci Pepinovy bicí soupravy. Jinak chuť pustit se do společného hraní je značná ze strany celého kvarteta. To zatím musí odmítnout účast na festiválku v České Lípě. Další akci v tomto městě však již zapisují do svého diáře (na srpen), v červnu se také počítá s další, už čtvrtou, účastí na Olešské kramli. Teoreticky tedy vše vypadá poměrně nadějně.

15. března 2000

V časopise Rock & Pop s celostátní působností vychází článek "Korálky - Rok devátý", což je malé ohlédnutí Petra Korála za historií svojí rubriky malých recenzí, která má být po devíti letech ukončena. Hodnotí ji víceméně statistickými výčty a nimo jiné poznamenává: "... a pokud jde o nejaktivnějšího přispěvovatele do rubriky Korálky, je jím bezkonkurenčně děčínský soubor Led Sezelim, který od roku 1994 poslal do redakce už šest nebo dokonce sedm svých kazet (pochopitelně různých)!".

29. března 2000

Příznivci čajového klubu "Ve vlnách" v Hudečkově ulici v Děčíně uspořádali bluesové jam-session. Vlastní pohádku tu přečetla Šárka Tomanová, vedoucí místního sdružení ekologické organizace Děti Země. Muzicírování se ujali Míla Kliment, Jan Dostál, Aleš Benda (akustické kytary) a Martin Zíka (foukací harmonika a zpěv). Informaci s fotografií přináší týdeník Princip. Martin Zíka zakládá volné sdružení muzikantů "Ve vlnách".

1. a 2. dubna  2000

Zdeněk Pěnkava s Martinem Lihačem z Tortuga Music v Děčíně - Starém Městě pracují na přepisu, čištění nahrávek a řazení skladeb, určených na první CD výběrových hitů Led Sezelim. Výběr 16 skladeb však co do zvukové kvality není právě nejlepší, a proto je rozhodnuto, že do 14 dnů dojde k úpravě a k rozšíření alba na 18 skladeb, které pojmou kapacitu cédéčka.

15. a 16. dubna 2000

Zdeněk znovu stráví celý víkend s Martinem Lihačem u počítače při úpravě skladeb. Původní záměr dát na závěr CD ve formátu .mp3 i grafiku a zvuk, respektive rozhovor Led Sezelim ve vysílání Českého rozhlasu z dubna 1996, tedy nakonec padá za cenu většího prostoru vlastním písním, kterými jsou po pečlivém výběru: "Dědek", "Lemur a jeho Charta", "Žena z Kámena", "Prcbuřt", "Dveře", "Boty", "Holky pod kopcem", "Ze života pařezů", "Opice", "V jedné chvíli", "Už toho mám dost", "Touha", "Sen o láhvi a smíchu", "Slunce", "Mně se líbí", "Blues konzumního člověka", "Rybí plíce" a "Epizoda starého muže". Tato druhá verze alba, ač nahrávky nejsou ideálně zvukově vyrovnány, je producentsky přeci jenom přijata a zaslána do Brna k vylisování s potiskem CD a přepisem na kopie. Kapela objednává z důvodu nedobré finanční bilance bohužel jen 22 kusů, přičemž kompletní výroba jedoho CD, které má nést titul "Od začátku 1993...1999 do konce?", činí 200 Kč.

19. dubna 2000

K první zkoušce se "noví" Led Sezelim scházejí v kanceláři děčínské pobočky Dětí Země v Podmoklech naproti nádraží (nad bývalým bufetem Sever). Zkoušky se zúčastní Zíka, Musil a Pech. Kliment svojí obnovenou premiéru (nehrál od března 1997) doslova zaspí, za což se s lítostí všem omluví a omluva je napoprvé přijata. 

27. dubna 2000

Probíhá druhá zkouška, tentokrát bez Pepy, opět v kanceláři Dětí Země. Zkouší se jako v počátcích skupiny, na dvě španělky a basu přes Martinovo combo. Bubnuje se na malý bubínek prsty. Je tu několik Mílových tvůrčích nápadů, doplněných Martinovými improvizovanými texty (např. "Urinoterapie", "Nekrofil" atp.). Z této zkoušky jsou zaznamenány na diktafon písně "Urinoterapie" a mišíkovsky znějící "Džbán". Obě nahrávky se objeví později na audiokazetě i CD "Fosílie: Rarity od Led Sezelim". 

Květen 2000

Bohužel, Martin se na následující zkoušce, kde se konečně sejde pohromadě celá čtveřice (naposledy u Dětí Země), "zavzdušní", řekne, že na Olešské kramli hrát nebude, že se na to necítí a dál už nezkouší.

Červen 2000

Zbylá trojice má však do hraní velkou chuť, a tak během tří červnových zkoušek v Janově u Pepy na chalupě se Led Sezelim opět vracejí do hry. Dávají dohromady 7 straších písní ("Dveře", "Opice", "Kancelářský blues", "Svědectví živého nebožtíka", "Mně se líbí", "Stín pohltí noc" a "Už toho mám dost") a k nim přidávají příjemnou novinku v podobě instrumentálky "Internát". S tímto repertoárem také dosahují svého cíle prvního pololetí - a to účasti na Olešské kramli. Formace Martina Zíky "Ve vlnách" se rozpadá a na Kramli, ač přihlášena, nakonec nehraje.

30. června 2000

5. ročník Olešské kramle připadá tentokrát na pátek 30. června a sobotu 1. července. Led Sezelim hrají v dobré pohodě v pátek jako čtvrtí od 17:45 hodin zhruba 40 minut asi pro 150 přítomných diváků. Atmosféra je skvělá, zvuk opět stejně vynikající jako loni (stejní zvukaři z Českých Budějovic). Všichni tři odvedli standardní výkon a na to, že Pepa s Richardem nehráli rok spolu a s Mílou dokonce 4 roky, dopadl návrat na scénu moc dobře. Skladby hráli v pořadí: "Internát", "Dveře", "Opice", "Svědectví živého nebožtíka", "Kancelářský blues", "Mně se líbí", "Stín pohltí noc" a "Už toho mám dost". V tomto dni hrají také děčínské skupiny Elipsa, Jack si udělat hračku, Junior Big Band, Mandragora, Totální výprodej koberců, Tomáš Polívka a Stíny do ticha, ústecká Jazztaurace a známá písničkářka Dagmar Andrtová-Voňková. V sobotu vystoupí Broukovcovo kamdivadlo, Banana´s drink (Honza Gorej + bratři Vodové), Jazzopen, Survival (Německo), ústečtí The Boom, děčínští Loutkové divadlo, MCH Band, Pro Babalu Aye, Milan Vojta s přáteli a na závěr bubínkové jam-session Martina Zíky Žeňte je!. Festival navštívilo přes 500 lidí. Týdeník Princip přináší, stejně jako MF Dnes a Děčínský deník, obsáhlou reportáž, kde pod snímkem Led Sezelim stojí: "Kluci z Led Sezelim vystoupili v této sestavě s Mejlou Klimentem po čtyřech letech - a jako zamlada". 

1. července 2000

DJ Milan hraje v Arnolticích na diskotékách již několik týdnů pořád dokola jediný skutečný hit Led Sezelim z CD "Už toho mám dost". Je velkým fandou kapely a na Staré Olešce, kde ji slyší poprvé živě hrát, okamžitě nabízí uspořádání koncertu v sále hospody na návsi v Arnolticích, spojeného s propagací k vydání připraveného CD "Od začátku 1993... 1999 do konce". To chce manažer Zdeněk Pěnkava pokřtít v září v děčínském domovském Palermu. Rýsují se možnosti hraní konečně po dlouhé době i mimo okres Děčín (Česká Lípa, Praha, Litoměřice atd.), ale i mít novou vlastní stálou domácí scénu v děčínské periferní čtvrti Chrochvice v hospodě s příznačným názvem "U dědka".   

21. července 2000

Konečně vychází CD "Od začátku 1993... 1999 do konce" v nákladu 22 kusů na značce Finch Music Zdeňka Pěnkavy a TORTUGA Distribution. Obal včetně grafické úpravy navrhl Zdeněk Pěnkava ve spolupráci s Martinem Lihačem, který také provedl závěrečné zvukové úpravy před vylisováním. Album obsahuje tento výběr největších hitů: "Dědek", "Lemur a jeho Charta", "Žena z Kámena", "Prcbuřt", "Dveře", "Boty", "Opice", "Ze života pařezů", "V jedné chvíli", "Už toho mám dost", "Touha", "Holky pod kopcem", "Sen o láhvi a smíchu", "Slunce", "Mně se líbí", "Blues konzumního člověka", "Rybí plíce", "Epizoda starého muže".

14. srpna 2000

V nákladu 25 kusů vychází samizdatově 118-stránková publikace ve formátu A4 pod titulem "Neviditelná vítězství Led Sezelim", což je dokonalý obrazový archiv skupiny z let 1993 - 1999. Reprodukce fotografií, výstřižků z novin a dalších cenností z bohatého Richardova sbírkového fondu jsou bohužel jen černobílé, ale jsou pod nimi napsány vždy zajímavé komentáře a na konci díla jsou i důležité statistické údaje.

Srpen 2000

Tři písně Led Sezelim zařadil producent Zdeněk Pěnkava na debutové čtrnáctipísňové CD album Jany Drvoštěpové, které nemá název. Jsou to písničky "Déšť" (R. Musil/Václav Hrabě), "Odrhovačka o plavbě Titanicu" (Led Sezelim/JiříŽáček) a "Dům ztracených her" (Led Sezelim/J.R.R. Tolkien) - všechny z projektu "Dům ztracených her" (1997), které tehdy nazpívala. Zbývající písničky, ve kterých se Jana Drvoštěpová sama doprovází na akustickou kytaru, jsou z jejích samostatných živých vystoupení.

Září 2000

Jan Bandurič z 1. hudebního spolku v Děčíně pracuje na přípravě kompilačního CD "Mosty - Brücken No. 2", které má být zaplacené z evropského Fondu malých projektů Phare, realizovaného referátem kultury okresního úřadu. Led Sezelim nabídnou písně "Povedená dvojka" včetně Mobydicka v úvodu a "Břehy". Projekt nakonec není schválen monitorovacím výborem a nerealizuje se, protože na něj nejsou finanční prostředky. Ale přeci jen jedna dobrá zpráva - Pepa si konečně koupil bicí - a ne ledajaké - zn. Sonora v Praze za 60 tisíc korun. Led Sezelim se stěhují do Chrochvic do motorkářské hospody "U dědka" a začínají tu vždy v neděli po obědě zkoušet asi 15-skladbový repertoár ze starých písní a několika již dříve hraných převzatých. 

Říjen 2000

Zkoušky "U dědka" v Chrochvicích bohužel nepřinesou nic nového. Ani očekávané oživení, ani klid pro nové písničky, ani veřejná vystoupení. Paradoxně, v době, kdy má skupina vše co potřebuje, zázemí pro zkoušky, nástroje, aparaturu a relativně i čas hrát, dostavuje se opět krize, a jak se brzy ukáže, krize osudová. Pepa Pech je v rozvodu se svojí ženou Věrou a opouští jejich společný byt v Zámecké čp. 2 v centru Děčína a stěhuje se do Jílového k nové partnerce Vlastě Parkanové. Její vliv na Pepu je natolik značný, že nedělá dobrou krev a kazí se i nadále vztahy mezi členy ve skupině. Zejména Richna je na Vlastu doslova alergický, protože vidí, že Pepina zcela ovládá a ovlivňuje jeho dosavadní postoje. Richna Musil je uštvaný, nervózní a vůči Vlastě má značné výhrady. Mejla Kliment chce hlavně hrát a hrát a hraní s Led Sezelim mu už nestačí, proto vyhledává další muzikanty k různým jam sessionům. Na konci října Richna marodí 3 týdny s vážnými problémy ledvin a nadlouho tak vypadává z kolotoče zkoušek. Když přijde na první zkoušku, dozvídá si, že kapela si sehnala náhradního basistu Ivana Staňka, který hrál celý měsíc nejen na Richardovu baskytaru, ale i na jeho aparaturu, pochopitelně bez svolení majitele. Zahořklý motor Led Sezelim, který po celých 8 let nikdy kapelu neopustil, aby se do ní opět vrátil, jako to činili všichni ostatní, si sbalil své věci a hospodu "U dědka" s pocitem ponížení a uražení opustil. Do kapely se vrátil (po kolikáté už!) na pozvání Míly Martin Zíka a s pěveckými party v kainarovských bluesovkách začala pomáhat spíše folková zpěvačka Daniela Pacovská.

22. října 2000

Poslední, a to veřejnou zkouškou, ve složení Kliment, Zíka, Pech, Staněk, Pacovská, se skupina v hospodě "U dědka" v Děčíně-Chrochvicích rozloučí s touto zkušebnou, když zde přítomnému tuctu hostů hospody přehraje svůj patnáctipísňový repertoár.

Listopad 2000

Děčínská firma TORTUGA Distribution Martina Lihače na svých internetových stránkách www.tortuga.cz rozjíždí v listopadu 2000 minihitparádičku regionálních kapel. Ještě v únoru 2001 je pořadí pětipísničkového žebříčku následující: 1. "Dům ztracených her" (Jana Drvoštěpová), 2. "Holky pod kopcem" (Led Sezelim), 3. "Waiting" (The Rays Of The Sun), 4. "Hloubka nadějí zašlých světů" (Torment Anatomy), 5. "Live By The Gun" (Testification). Led Sezelim tedy v žebříčku bodují hned na prvních dvou místech. Ve zvukových volbách hlasuje na 150 návštěvníků stránek. 

11. listopadu 2000

Richard marně čeká, že bude osloven k návratu do skupiny. Ta bez něj konečně realizuje plánované vystoupení v Arnolticích, obce několik kilometrů od Děčína, na pozvání místního diskdžokeje, fandy kapely. Na diskotéce sálu jediné obecní hospody dojde k asi půlhodinovému přerušení taneční zábavy a Led Sezelim v rámci promotion svého CD "Od začátku 1993...1999 do konce" a zejména i na této diskotéce frčícího hitu "Už toho mám dost" přehrají současné kainarovské bluesové variace a celkem 3x skladbu "Už toho mám dost". 

24. listopadu 2000

V historickém přelomovém roce se Led Sezelim umísťují se 105 body (hlasuje pro ně 45 žen a 60 mužů) na skvělém 111. místě (z 265 hodnocených skupin) v legendární anketě Český slavík 2000, která běží od 27. září, a tentokrát hlasování probíhá nejen korespondenčně, ale poprvé i e-mailovou poštou. Za Led Sezelim je přitom řada skutečně známých domácích stars - např.: 114. Rebels, 117. Znouzecnost, 128. Countrybeat Jiřího Brabce, 130. Hop trop, 131. Odyssea, 134. Kreyson, 138. Vltava, 145. Psí vojáci, 154. Už jsme doma, 155. Orchestr Karla Gotta, 162. No Guitars, 165. Hudba Praha, 170. Garáž, 174. AG Flek, 175. Progress, 202. Minnesengři, 218. Stromboli, 223. Törr, 227. Plavci, 232. George and Beathovens, Pumpa, Krausberry atd. Jana Drvoštěpová se umísťuje v kategorii zpěvaček na 81. místě se 115 body. 

Prosinec 2000

Skupina bez pevné organizace, o kterou se, i když ne vždy zrovna v rukavičkách, staral Richna Musil, přestává prakticky existovat.

24. prosince 2000

V limitované edici "Pět prstů" vychází u Finch Music první čtrnáctipísňové CD Jany Drvoštěpové. Zdeněk Pěnkava jej předává Janě jako utajený vánoční dárek.

11. ledna 2001

Schůzka Míly, Pepinna a Martina s Richardem k vyjasnění vztahů, která se měla v restauraci Retro 33 uskutečnit ještě do konce roku 2000, se nekoná. Nakonec se sejdou až 11. den v novém roce, století a tisíciletí jenom Musil, Zíka a Kliment, aby v této knajpě oficiálně po vzájemné dohodě důstojně uzavřeli téměř osmiletou historii Led Sezelim. Na finančním účtě skupiny zbylo po jeho zrušení v České spořitelně pouze 252,90 Kč. Tyto peníze mají být po dohodě prolity společně hrdlem. Led Sezelim patřili neodmyslitelně k historii severočeského bigbítu 90. let a k městu Děčín zrovna tak. Ve 21. století již pro ně nezbylo místa.  

Únor 2001

Mezi 116 598 položkami veličin světové pop music se objevují v encyklopedické "(Téměř) úplné databázi populární hudby" (Ultimate Music Database) na Internetu na odkazu http://www.umdmusic.com/default.asp?Lang=czech&Search=Led+Sezelim&Where=Bands také LED SEZELIM, Děčín, Česká republika, vznik 1993 - zatím stále jako existující skupina, s uvedenou aktuální sestavou: Kliment, Musil, Pech, Zíka, s vyjmenovanými všemi bývalými členy, albovou diskografií, videi, demonahrávkami, referencemi (dostupnými materiály oskupině zveřejněnými v časopisech BANG! a Rock & Pop, včetně recenzí nahrávek). Webmasterem stránek je Miroslav Jurčeka, který databázi vede od roku 1998.

8. února 2001

První, a na dlouhou dobu jediné, informují o konci Led Sezelim internetové noviny POD LUPOU (s celostátní působností) v článku Kateřiny Mahdalové, nazvaném "Skupina Led Sezelim po osmi letech skončila". Za článkem je zveřejněn rovněž kompletní přehled aktivit skupiny za celou dobu její existence, tj. CD, dema, řadové audiokazety, neoficiální MC, videa.

21. března 2001

Vychází první posmrtný projekt po rozpadu skupiny, šedesátiminutová audiokazeta, počítáme-li i soundtrack z pořadu Českého rozhlasu, tak už sedmá, nazvaná "Fosílie: Rarity od Led Sezelim" a jak už název říká jde o soubor archivních nahrávek  z nejrůznějších období skupiny z let 1994 až 2000. Richard Musil, který v únoru 2001 album sestavil, tak vytvořil milou vzpomínku na úspěšné i méně úspěšné okamžiky v historii kapely s cílem nenechat zapomenout některé zajímavé nápady. Kazeta obsahuje 16 skladeb - ze zkoušky v Kámenu ("Nebeská brána", "Summer Romance"), domácí nahrávky jam sesionů na Starém Městě ("Nelam si s tím hlavu, mělo to tak být", "Blues o pánovi ze 7. avenue", "Prší", "Čekání na půlnoční slunce I. a II. část") ze zkušebny a studia v DDM na Letné ("Úřednický ráno", "Uhelné sklady", z koncertů na Českolipsku a Děčínsku ("Born To Be Wild", "Zamrdej", "Nashledanou Stará Oleško!", "Z ledu ven"). Kolekce obsahuje i dvě svěží nahrávky v akustickém provedení bez bicích z posledního období skupiny z jara 2000 ("Urinoterapie" a "Džbán") a nebo skutečnou raritu ("Děčínská basketbalová"), jedinou s parametry studiové nahrávky z roku 1995. Zajímavostí Fosílií je i to, že se na ní objevují kromě kmenového kvarteta Musil, Kliment, Pech, Zíka i další členové, kteří se kdy v sestavě kapely objevili - 2x Honza Gorej, 1x Milan Douda, 1x Jirka Jeřábek, 1x Jana Drvoštěpová, 1x Jana Štrbová a také několik dalších hostů - Mirek "Mupa" Zahajský, Martin Bubeník, Kuba Štrba, Věra Pechová. Náklad pouhé 3 kusy (pro Zdeňka, Mílu a Richarda).

20. července 2001

V limitovaném nákladu 5 kusů vychází devadesátiminutová audiokazeta "Led Sezelim v pořadu Krocky Františka Janačíka a v hitparádě severočeských rockových kapel ve vysílání Českého rozhlasu Ústí nad Labem". Obsahem velmi pěkně graficky upravené kazety s rozhlasovými nahrávkami je na A-straně půlhodinový pořad Krocky vysílaný 25. června 1998, v němž je profil Led Sezelim včetně skladby "Mně se líbí", rozhovor redaktora Janačíka s Musilem a Pechem, pořízený na zahradě Českého rozhlasu Ústí nad Labem (Na Schodech 10) a dále skladba na přání "Changes" britských Yes, kalendárium akcí, Deep Purple a představení nové hitparády severočeských kapel. Ta je pak obsahem zbylých 60 minut a dokumentuje červencové, srpnové, zářijové, říjnové a listopadové základní kolo a finalové prosincové kolo včetně vyhlášení pořadí. Led Sezelim jsou z 25 kapel druzí. V základním kole soutěžili se skladbou "Mně se líbí", ve finále s písní "Už toho mám dost". Sestava kapely v roce 1998 byla Richard Musil, Pepa Pech, Martin Zíka a Milan Douda. 

Říjen 2001

Do série posmrtných projektů přibývají další dvě dílka. Zdeněk Pěnkava spolu s Martinem Lihačem z Tortuga Distribution digitalizují 2 videozáznamy Led Sezelim z roku 1995. První nese název "II. Mikulášská nadílka 6.12.1995 v Okresní knihovně Děčín", kde první část záznamu tvoří cca 20 minut vystoupení skupiny Dr. Jane and Psycho-pac (Jana Drvoštěpová - zpěv, kytara, Milan Douda - sólová kytara, Richard Musil - baskytara, doprovodný zpěv, Víťa Křivanec - bicí), zbývajících cca 35 minut záznamu je z vystoupení Led Sezelim s písněmi "Čert aby vzal muzikanty", "Opice", "Kancelářský blues", "Touha", "Ze života pařezů", "Holky pod kopcem", "Sousedka". Poslední dvě písně zpívá Jirka "Komár" Jeřábek. Video natočil Martin Grüner. Druhý CD-ROM nese titul "Led Sezelim v Panzerhofu" a je záznamem koncertu v Drážďanech v délce 57 minut z 9.12.1995 s písněmi "Heartbreaker/Dědek", "Dveře", "V jedné chvíli", "Ze života pařezů", "Mobydick", "Kancelářský blues", "Opice", "Sousedka", "Holky pod kopcem", "Už toho mám dost". Poslední tři písně zpívá Jirka "Komár" Jeřábek. Drážďanské video natáčel Filip Macoun. Oba CD-ROMy vycházejí současně 31. října 2001 v nákladu pouhých 2 kusů.

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA